Výlet do Kolína 2008 se povedl na 150 procent, a v tom snad se mnou bude souhlasit všech ostatních 13 účastníků.:) Sešli jsme se tentokráte opravdu v hojném počtu a počasí se více než vydařilo.
Martin s lehokolem (tentokrát bez lehokola) stihl vlak na poslední chvíli a tak si hned po ránu vybral svou dávku adrenalinu. Zato by ale určitě zasloužil zápis do Guinessovky za historicky nejrychleji projetou trasu Karlovo náměstí – Hlavní nádraží.
Krátili jsme si cestování hrou na mafii, a tak není divu, že jsme se ani nenadáli, a byli jsme v Kolíně, na počátku našeho putování.
Příjemným překvapením byla nově vysfaltovaná stezka z Kolína podél Labe, která při našem posledním výletě byla teprve v počátcích výstavby. Dali jsme se po červené turistické značce, a ta nás, na malé vyjímky a zakufrování, provázela prakticky po celou cestu.
Přes lužní lesy a navigaci jsme dospěli k první velké zastávce našeho výletu a prvnímu gastru, restauraci na soutoku Labe a Cidliny. Jídlo je zde standardní za slušné ceny, jen obsluha měla s naší četnou výpravou trochu problémy, a po čtvrt hodině, kdy jsme čekali na pitivo, nám pro změnu přinesli tuplovanou objednávku.
Po obědě jsme pokračovali v pohodové projížďce podél řeky přes Poděbrady až do Nymburka. Tady jsme natrefili na hasičské cvičení a ukázky záchrany osob, přejeli most, a vydali se směrem na Sadskou. Zde jsme u pískového rybníka udělali druhou velkou zastávku.
Gastro nic moc, v přilehlém kiosku už měli jen tři druhy zmrzliny a džus. Zato jsme neodolali vábení vody, a příjemně se svlažili. Většina lidí sice neměla plavky, ale nikomu to nevadilo.
Takto osvěženým se nám šlapalo skoro samo. Cestou před Kerskem jsme paběrkovali na poli, kde po sklízecím stroji zbylo hafo cibule a kdo měl štěstí, našel i brambory.:) Hlavně že zemědělci pořád brečí, jaké mají malé výnosy. Ve vesničce za tímto polem u silnice někdo prodával cibuli za šest korun za kilo…V Lysé nad Labem, se od nás odpojila Katka a Míša.
U Svatého Václava jsem si špatně vyložila mapu, a úspěšně jsme si tím pádem prodloužili výlet o pár kilometrů, ale byla to zase pěkná cestička lesem po vrstevnici. V Čelákovicích se naše skupinka opět rozdrobila, na ty, kteří chtěli pokračovat dál, a na ty, kteří dali přednost vlaku, a jelikož i já jsem byla mezi těmi druhými, nechám na Zdendovi, aby doplnil poslední slovo na závěr.
Katka (Edova:)
Já už bych jenom doplnil že posledních 20 km do Prahy jsme dojeli v pohodě, cestu už jsme nijak neprodložovali a doba dojezdu byla stejná jako před rokem a půl-mezi půl 9 a 9. hodinou.
Potvrzuji slova Katky, že výlet se povedl a děkuji všem učastníkům. Pokuď až sem dočet někdo, kdo s námi nejel , tak zvu na náš další výlet do okolí Prahy se skupinkou srazcyklistu.cz.
Zdenda
