Díky začínající zimě jsme tentokrát nechali kola doma a vyrazili pěšky. Cílem byla moc pěkná trasa ,nástupkyně první značené turistické trasy v Československu
a slavná trampská oblast Svatojánské proudy .
Nasleduje text prvního zastavení po trase, další informace lze najít na následujících adresách :
odkaz odkaz odkaz
Nezapomeň te se juknout na naše fotky, tentokrát jsou od Petra a Jitky :-)
Začátek stezky : Štěchovice
Konec stezky : Nové Třebenice
Délka : 7 km
Počet zastávek : 12
Zaměření: botanika, zoologie, ekologie
Typ stezky : naučná stezka vede zčásti po strmém úbočí a je určena jen pěším návštěvníkům.
Náročnost: náročný terén - není vhodná pro cyklisty - smrtelné úrazy
Čas na prohlídku : cca 2 hodiny
Značení: značení naučné stezky
Vážení a milí návštěvníci,
zveme Vás na 8 km dlouhou procházku naučnou stezkou, která na své trase podél Vltavy od Štěchovic do Třebenic na 12 zastávkách upozorňuje na některé zdejší přírodní zajímavosti.
Údolí mezi Štěchovicemi a Slapy dosahuje hloubky 280 metrů, při nadmořské výšce hladiny kolem 200 m n.m. Meandrovité řečiště poskytuje širokou stupnici životních podmínek od chladných a vlhkých severních strání až po slunné a vyprahlé jižní svahy. Tím je dán mimořádný ekologický význam této nevelké plochy, na níž žijí chladnomilná a vlhkomilná společenstva vedle teplomilných a suchomilných.
Tento úsek řeky - známý plavcům od 13. století jako Štěchovické, později Svatojánské proudy si i přes některé významné zásahy člověka stále zachovává vysoké přírodovědné a krajinářské hodnoty. Dokladem toho je, že spadá do přírodního parku Střední Čechy, na pravém břehu Vltavy bylo r. 1989 vyhlášena přírodní rezervace Kobylí dráha a vltavský kaňon je také součástí regionálního systému ekologické stability - regionálním biokoridorem a významným krajinným prvkem podle zákona o ochraně přírody č. 114/1992 Sb.
Nevýznamnější zásahem člověka byla výstavba přehrad:
Štěchovická přehrada se stavěla v letech 1939 - 43 a pod vodou její nádrže zmizely Svatojánské proudy. Charakter řeky zůstal zachován, jen její tok je téměř neznatelný.
Štěchovické jezero je nejmenší nádrží vltavské kaskády, je dlouhé 7,4 km a zaujímá plochu 114 ha. Toto vodní dílo slouží k odběrům pro energetiku ve štěchovické hydroelektrárně a k částečnému vyrovnávání špičkových odtoků ze slapské hydroelektrárny.
Důsledkem provozu vodního díla je časté kolísání vodní hladiny v rozmezí až 4,5 m, což znemožňuje uchycení pobřežní vegetace a způsobuje - po cestě dobře viditelnou - břehovou erozi. Také strmé svahy jsou vystaveny silné erozi. V důsledku toho má stezka tendenci místy nenávratně mizet v přehradní nádrži a je zde nahrazována mostky a povalovými chodníčky. Ochrana svahů a břehů proti erozi je hlavní funkcí zdejších lesů, ať se jedná o porosty přirozené nebo vysazené. Přispět k ochraně můžete i Vy, budete-li chodit pouze po stezce a nebudete sešlapovat a ničit okolní vegetaci.
Vodní dílo Slapy, dokončené v r. 1955, akumuluje vodu zejména k odběrům pro energetiku, zajišťuje minimální průtok pro vodárnu v Praze - Podolí, k potřebám plavby na dolním toku Vltavy a Labe a k částečné ochraně Prahy před povodněmi.
Ze Slapské nádrže hluboké až 60m vytékají spodní vrstvy vody. Ty mají po celý rok velmi nízkou relativně stálou teplotu, takže v létě Štěchovickou nádrž citelně ochlazují a v zimě brání jejímu zamrzání.
Změny hydrologických a mikroklimatických poměrů ovlivnily biotop některých druhů. Tak kromě běžných druhů ryb se v nezamrzající vodě rozšiřuje uměle vysazené druhy,jako americký pstruh duhový a pstruh obecný, kteří zde vytváří vzácnou jezerní formu. Na hluboké vodě se strmými břehy a nedostatkem vegetace již ale nenacházejí vhodné prostředí vodní ptáci.
