Výlet s kolem na Blaník nás překvapil svým kopcovitým terénem. I když jsem to ze začátku nepřepokládal, určitě se zařadil mezi naše nejobtížnější výlety. Poprvé jsme v tomhle roce použili k cestě vlaku. Výjezd samozřejmě byl z Hlavního nádraží a na dalších stanicích se k nám připojovali další účastníci, a v Benešově nás už bylo 11.
Po výjezdu z Benešova jsme namířili směrem k Vlašimi. Trasa vedla zvlněným tereném. Nepamatuju si ,že bychom narazili na nějakou rovinku. Bylo se ale za to, na co dívát. Hned za Postupicemi se objevil vrchol Blaníku se svojí rozhlednou, takže cíl jsme měli na dohled. Z časových důvodů jsme původní záměr několikrát změnili a zamířili do Lounovic pod Blaníkem na zasloužený oběd. Obědvali jsme v restauraci na náměstí a musím říct nejen za sebe, že nám chutnalo.
Po chutném obědě nastal očekávaný vrchol výpravy- samotný výšlap na Blaník. Červená turistická značka vedla z Vlašimi nejdříve po silnice mírně do kopce, ale potom se prudce stáčela do lesa.Tam nastalo to správné tlačení kola do kopce.
Kdo dosáhl až tohoto bodu myslím, že rozhodně nemohl být nespokojen. S rozhledny je totiž krásný výhled na okolní vesnice a kopce.
Na Blaníku došlo k rozdělení skupiny a ta ve které jsem byl já, Tomáš, Míša a Vladimír si to zamířila z časových duvodů a také kvůli mírné unavě směrem na Vlašim na vlak. Zbytek výpravy zvolil cestu do Benešova na kole. Dostat se dolů z Blaníku mi připadolo stejně obtížné, jako dostat se nahoru. Cesta vedla mezi kameny a kořeny, chvílemi i po takových přírodních schodech. Pod Blaníkem jsme, ale už najeli na silnici a vcelku pohodlně dojeli do Vlašimi na vlak
A tam začal problém jménem Česká dráhy :-(.Hodinka čekání na vlak ve Vlašimi. Na přestupu v Benešově jsme se marně domáhali vstupu do rychlíku směrem na Prahu. Důvodem byl nový vynález Českých drah pod jménem povinná rezervace kol v rychlících českých drah. Věc, kterou nám snad udělali naschvál. Prázdný poštovní vagon, v něm ani jedno kolo a člověk si musí kupovat povinou rezervaci za 40 korun a to ještě 2 hodiny před odjezdem vlaku.)
Počkali jsme teda půl hodiny na osobák. Průvodčímu se žertíky, že neví, jestli se ten staroušek rozjede jsme nevěnovali pozornost. Pohodlně jsme se usadili a těšili se na příjezd do Prahy, ale staroušek bohužel opravu vypověděl službu a po třech zastávkách jízdy jsem museli čekat na zástavce ve Čtyřkolech. Nejdřív slibovali, že přijede náhradní lokomotiva, ale nakonec nás po hodině a půl naložil další spoj z Benešova. Příjezd na hlavní nádraží před jedenáctou hodinou večer:-((. A o půl dvanáctý doma .
I takový věci se bohužel stávají, výlet jsem si tím ale zkazit nenechal.
